Co je vlastně láska a jak působí na naše tělo?

Pamatujete si na svou první lásku? Možná se odehrála na dětském hřišti, za dveřmi mateřské školky nebo na táboře. V přítomnosti toho druhého jsme cítili lehkou nervozitu, motýlky v břiše a nikdo jiný pro nás nebyl v té chvíli důležitější. Někomu se dokonce už v době školní docházky podařilo najít osudového partnera, se kterým strávil celý život a zažil s ním osudovou lásku. 

Láska nás může zasáhnout zčistajasna jako Amorův šíp a často dokáže překvapit i ve chvílích, kdy to nejméně čekáme. Píšou se o ní knížky, točí romantické filmy a týká se každého z nás. Moc dobře totiž víme, že neexistuje jen ta partnerská, ale také mateřská nebo kamarádská. Jak ale láska vlastně vzniká a co se při ní v našem těle odehrává? To je tématem dnešního článku.

Co je to vlastně ta láska? 

Jak byste popsali lásku někomu, kdo ji nikdy nepoznal? Třeba kdybyste o ní měli vyprávět nově vynalezené umělé inteligenci nebo jste se potkali s návštěvníkem z jiné planety. Někdo by určitě začal s motýlky v břiše a potícími se dlaněmi, další by šel rovnou k sexuální přitažlivosti a třetí by se pustil do vysvětlování celoživotní oddanosti. 

Pravdu by měli vlastně úplně všichni. Láska má totiž svůj vývoj a je zcela normální, že ji každý prožívá po svém a trochu odlišně. Také v počáteční fázi vztahu vypadá často úplně jinak než po několika letech. Obecnou definici, díky které by případní mimozemšťani a umělá inteligence pochopili, co láska znamená, jen tak nevymyslíme. 

Už jste někdy slyšeli o teorii lásky?  

S popsáním tohoto silného pocitu nám ale může pomoci trojúhelníková teorie lásky. Byla představena už v roce 1986 psychologem Robertem Stenbergem. Skládá se ze tří složek – intimity, vášně a závazku, z nichž každá pak představuje jiný aspekt lásky. [1–3]

• Intimita (hřejivá složka) ve vztahu znamená pocity blízkosti, spojení a pouta s druhým člověkem. Můžeme si ji představit také jako “teplo domova”. 
• Vášeň (horká složka) v sobě skrývá fyzickou atraktivitu a sexuální přitažlivost. Je to takový magnet, který nás táhne k tomu druhému. Tyto pocity, ale mohou v průběhu času ve vztahu přirozeně slábnout. 
• Závazek (chladná složka) odráží oddanost a záměr člověka setrvat ve vztahu. Je běžný hlavně pro vážné a dlouhodobé vztahy. Jeho intenzita se totiž často zvyšuje postupně. 

Podle této teorie je láska něco jako skvělé jídlo, do kterého dáme porci vášně, přimícháme intimitu a tohle všechno propojíme závazkem. Množství těchto ingrediencí se může přirozeně v rámci jednoho vztahu v průběhu času lišit. Stejně tak pokaždé jiný koktejl lásky namíchají i odlišné vztahy. 

Třeba těm krátkodobým často chybí intimita a závazek, ale vášeň většinou ne. Smluvená manželství, která byla v minulosti běžná, se zase vyznačovala vysokou úrovní závazku, ale intenzita intimity a vášně už nemusela být tak silná. Ideální vztah uvaříme, když nebudeme šetřit ani jednou z těchto složek. [1–3]

Jak láska vzniká a co dělá s naším tělem? 

Když s někým sdílíme lásku, svět je najednou hezčím místem. Více se usmíváme, máme energie na rozdávání a společně plujeme na růžovém obláčku vysoko nad zemí. Za těmito pocity nestojí jen nějaká poblázněnost nebo nadpozemská síla. Dokonce ani nevychází ze srdce, ale z mozku a jeho chemických reakcí, jejichž výsledkem je neodolatelný a opojný koktejl lásky. 

Vědci totiž zjistili, že s láskou jsou spojeny některé hormony, jako je třeba oxytocin, dopamin, kortizol nebo testosteron. Ty se pak v našem těle zvyšují a snižují podle toho, co zrovna prožíváme. Tyto emoce se nejčastěji rozdělují na chtíč, přitažlivost a oddanost. 

1. Fáze lásky: Chtíč

Chtíč můžeme nazvat jako první stádium lásky. Je poháněn touhou po sexuálním uspokojení, která pramení z naší potřeby reprodukce a předávání genetické informace. Když vidíme někoho, po kom v tomto směru toužíme, zvýší se nám hladiny pohlavních hormonů. U mužů je to hlavně testosteron a v případě žen estrogen. Jejich zvýšené množství pak dokáže rozpálit naše libido do červených čísel. V tomto případě hraje roli hlavně fyzický vzhled, který upoutá naši pozornost. [4–5]

Oxytocin se také někdy nazývá hormonem objetí. V našem těle se vylučuje při fyzickém kontaktu, zejména pak při orgasmu. Po intimních hrátkách s partnerem se můžeme cítit o něco bližší, což posílí vztah. Vasopresin má podobné účinky a jeho vyšší množství v těle se podle odborníků objevuje hlavně u stabilních partnerů. [4–5]

U těchto hormonů neplatí pravidlo čím víc, tím líp. Mají totiž podobné účinky jako některé drogy, a můžeme si na nich dokonce vytvořit závislost. To platí hlavně pro dopamin a oxytocin, které v nadměrném množství spouští nezdravé vzorce chování. Spojují se třeba s nadměrnou žárlivostí, nevěrou a iracionálním jednáním. [4]

You might be interested in these products:

Jak se pozná zamilovaný člověk?

Výše uvedené hormony spouští řadu reakcí, které pak cítíme na vlastní kůži. Poznat ale na druhém člověku, že něco takového zažívá také, je ale o dost složitější. Napovědět nám pak může řeč těla neboli jazyk lásky.

1. Má rozšířené zorničky

Když se na vás podívá někdo, komu na vás záleží, nejspíš se mu rozšíří zorničky. Stává se to totiž hlavně v situacích, když vidíme něco, co se nám opravdu líbí. Může za to hlavně zvýšená hladina již zmíněných hormonů – oxytocinu a dopaminu. [6]

Díky tomu člověk dokáže lépe vidět a zaostřit svůj zrak na cíl. Za rozšířením zorniček ale vždy nestojí jen vzájemná přitažlivost. Může to způsobit i změna světla nebo alkohol. [6]

2. Navazuje oční kontakt

Už jste určitě někdy slyšeli slavný výrok: „To byla láska na první pohled.“ Věřte, že se to může stát i vám, obzvlášť pokud to byl pohled dlouhý a hluboký. Oči jsou skvělým nástrojem komunikace a často pomocí nich podvědomě hledáme to, co nás zajímá. Když se nám někdo podívá zpříma do očí, dojde k navázání spojení a určitého typu intimity. V případě, že se s partnerem často a dlouze díváte vzájemně do očí, může to potvrzovat opravdovost a sílu vaší lásky.  [7]

3. Chce být v naší blízkosti

Z řeči těla se dá vyčíst opravdu mnoho. Pokud se stane, že se k nám během rozhovoru náš protějšek tak nějak přibližuje a nahýbá, možná jej nezaujala jen vůně nového parfému. Nejspíš podvědomě vyhledává naši maximální blízkost, což jen potvrzuje jeho náklonnost. Tu můžeme odhalit i díky letmým dotekům, kterými nás zasypává, kdykoliv se vidíme. [7]

4. Věnuje nám větší pozornost

Pokud na rande cítíme se, že jsme pro toho druhého v tu chvíli jediní na světě, je to dobré znamení. Láska může způsobit tzv. “tunelové vidění”, při kterém svou pozornost věnujeme jednomu člověku. Když někdo dokáže hodiny poslouchat naše myšlenkové pochody a nevnímat okolí, napovídá to hodně o jeho náklonnosti a citech. [7–8]

5. Chová se v naší blízkosti nervózně

Když jsme v blízkosti někoho, kdo se nám líbí, můžeme se najednou cítit zranitelní a lehce ve stresu. I těm nejsebevědomějším jedincům se v té chvíli může třást hlas nebo potit ruce. Někdo pod tíhou nervozity začne mluvit trochu z cesty, jiný se zase lehce červená v obličeji. I tohle jsou signály, že pro někoho znamenáte víc než jen kamaráda nebo kamarádku. [8]

Jaké účinky má objetí?

K lásce patří bezesporu fyzický kontakt a také pravidelné objímání. To zažíváme také s rodinou a blízkými kamarády. Vyjadřujeme si tak navzájem podporu a náklonnost. S tím ale benefity objímání zdaleka nekončí. Má pozitivní vliv nejen na naši náladu, ale také na zdraví. 

1. Zlepší náladu

Při objetí se v těle vylučuje vyšší množství dopaminu. Ten se spojuje s pocity štěstí a potěšení, což se pak projeví veselejší náladou a větší psychickou pohodou. Můžeme pak cítit také větší příval energie a motivace, díky které tak snadněji zvládneme každodenní povinnosti a cíle. Takové objetí po ránu dokáže skvěle nastartovat den nebo večer uklidnit po hektickém dni. [9]

Pokud hledáte způsob, jak mít lepší náladu a také být celkově spokojenější, přečtěte si článek 10 způsobů, jak být v životě šťastnější.

2. Sníží stres

Ve chvíli, kdy cítíme, že je toho na nás hodně, může pomoci obejmutí blízkého člověka. Při tom totiž dochází ke zvýšení hladiny serotoninu a oxytocinu. Stresový hormon kortizol se naopak může snížit. Budeme se pak cítit klidnější a snížíme pocit úzkosti i napětí. Větší množství serotoninu navíc může dodat větší sebejistotu, což se hodí třeba ve zkouškovém období nebo před prezentací na veřejnosti. [10–11]

Proč je důležité bojovat se stresem a jak ho lépe zvládat, se dozvíte v článku Proč je pro nás stres nebezpečný a jak ho snížit? 

3. Podpoří imunitu

Fyzický kontakt s druhým člověkem nemá pozitivní vliv jen na naše emoce. Díky tomu, že snížíme hladinu stresu, podpoříme také imunitní systém. Svou roli v tom hrají zase hormony. Především zvýšení oxytocinu a snížení stresového hormonu kortizolu. To se projevilo například ve studii, v rámci které účastníci, kteří se častěji objímali, byli méně náchylní na vznik respiračních onemocnění, jako je rýma nebo nachlazení. Nebojte se tak tento “vitamín” brát častěji a ve větších dávkách! [9–12]

Další praktické tipy, jak podpořit imunitu, najdete v článku 15 způsobů, jak posílit imunitní systém a chránit své zdraví.

Znáte všech 8 typů lásky? 

O tom, že láska nemusí existovat jen mezi dvěma partnery, věděli už staří Řekové. Těm se dokonce podařilo popsat 8 druhů lásky. Kterou z nich zrovna prožíváte? 

1. Agape – láska pro každého. Také se jí říká empatická láska a mají ji hlavně lidé, kteří by se pro druhé rozdali. Nečekají pak nic nazpět, ale často zapomínají na své vlastní potřeby. 
2. Eros – romantická láska. Je založena na fyzické atraktivitě, dotecích, polibcích a dalších intimních aktivitách.
3. Philia – oddaná láska. Chybí v ní sexuální přitažlivost, ale vyznačuje se respektem a oddaností k druhé osobě. Nejčastěji je mezi rodinnými příslušníky a dobrými přáteli. 
4. Philautia – sebeláska. Forma lásky, při které si člověk váží sám sebe. Není sobecký, jen ví, že je důležité pečovat sám o sebe, uspokojovat vlastní potřeby a převzít odpovědnost za vlastní život. 
5. Storge – rodinná láska. Je to hluboký cit a emoční spojení mezi dětmi a rodiči nebo nejlepšími přáteli. 
6. Pragma – dlouhodobá láska. Najdeme ji mezi lidmi, kteří žijí v dlouholetém spokojeném vztahu. Neobejde se bez odhodlání a obětavosti na obou stranách. 
7. Ludus – hravá láska. Vyskytuje se hlavně na začátku vztahu a typický pro ni je flirt, hravost a smích.  
8. Mania – obsesivní láska. Ta je běžná pro páry, ve kterých není láska mezi oběma na stejné úrovni. Často vede k nezdravé žárlivosti a závislosti na tom druhém. [13]

Zmíněné druhy lásky se v průběhu života navzájem prolínají. Určitě můžeme ve stejnou dobu zažívat sebelásku, lásku k partnerovi, dětem, rodičům i přátelům. Ve vztahu je ale důležité, aby byly všechny tyto druhy vyrovnané a moc se navzájem nepřevyšovaly. Měli bychom pečovat o vlastní spokojenost, ale také se starat o tu partnerovu. Dáme mu tak najevo, že nám není lhostejný.

Co si z toho vzít?

Láska v různých podobách je velkou součástí života každého z nás. Ovlivňuje nejen naše emoce, ale také často to, jak se chováme. Za všechno může hormonální koktejl, který zesiluje naši touhu po druhém člověku. Nedokážeme jej pak vyhnat z hlavy, myšlenkami jsme pořád někde nad zemí a v jeho blízkosti skoro nedokážeme ovládat své tělo. Pokud je tento cit vzájemný, může z toho vzniknout spokojený vztah, ve kterém je jeden druhému oddaný. Právě po tom touží většina z nás. A pokud jste tu pravou lásku ještě nepotkali, nevěšte hlavu, určitě na vás někde čeká. 

Pokud se vám článek líbil a odnesli jste si z něj zajímavé informace, sdílejte jej i s přáteli a dalšími lidmi, na kterých vám záleží. Díky tomu se také dozví, co je to láska. 

Sources:

[1] Sorokowski, P., Sorokowska, A., Karwowski, M., Groyecka, A., Aavik, T., Akello, G., Alm, C., Amjad, N., Anjum, A., Asao, K., Atama, C. S., Atamtürk Duyar, D., Ayebare, R., Batres, C., Bendixen, M., Bensafia, A., Bizumic, B., Boussena, M., Buss, D. M., … Sternberg, R. J. Universality of the Triangular Theory of Love: Adaptation and Psychometric Properties of the Triangular Love Scale in 25 Countries. [https://doi.org/10.1080/00224499.2020.1787318

[2] Psychology Today. What Love Is . – https://www.psychologytoday.com/us/blog/first-blush/202104/what-love-is

[3] Robert J. Sternberg. Love. – http://www.robertjsternberg.com/love

[4] Science in the News. Love, Actually: The science behind lust, attraction, and companionship. – https://sitn.hms.harvard.edu/flash/2017/love-actually-science-behind-lust-attraction-companionship/

[5] How Love Works. HowStuffWorks. – https://people.howstuffworks.com/love.htm

[6] A Conscious Rethink. Why Dilated Pupils Are A Good Sign Of Attraction (And Maybe Love). – https://www.aconsciousrethink.com/16784/dilated-pupils-attraction-love/

[7] Well+Good. 6 signs someone is in love with you, based on body language alone. – https://www.wellandgood.com/signs-someone-is-in-love-with-you/

[8] Hack Spirit. The body language of men in love. 15 signs that he’s falling for you. – https://hackspirit.com/the-body-language-of-men-in-love-15-signs-hes-falling-for-you/

[9] US News. The Health Benefits of Hugging .– https://health.usnews.com/health-news/health-wellness/articles/2016-02-03/the-health-benefits-of-hugging

[10] SelectHealth. 4 Reasons Why Hugs Are Good For You. – https://selecthealth.org/blog/2017/08/4-healthy-reasons-to-hug-more

[11] Cleveland Clinic. Why Hugging Is Actually Good for Your Health. – https://health.clevelandclinic.org/why-hugging-is-actually-good-for-your-health-video/

[12] Cohen, S., Janicki-Deverts, D., Turner, R. B., & Doyle, W. J. Does hugging provide stress-buffering social support? A study of susceptibility to upper respiratory infection and illness. – https://doi.org/10.1177/0956797614559284

[13] FTD. The 8 Different Types of Love + the Perfect Combo for You. – https://www.ftd.com/blog/give/types-of-love