,,Éčka“ nebo přídatné látky v potravinách – jsou opravdu nebezpečné?

,,Éčka“ nebo přídatné látky v potravinách – jsou opravdu nebezpečné?

Máte i vy tendenci nekupovat potraviny jen proto, že obsahují ,,éčka“? Ne všechny přídatné látky představují nebezpečí pro naše zdraví. Přečtěte si o tom, co jsou to aditiva a jakou roli plní při výrobě potravinářských produktů. 

Co jsou to přídavné látky nebo ,,éčka“?

Určitě jste již na obalu jakékoliv běžné potraviny natrefili na zkratku ,,E“ v kombinaci s tří nebo čtyřmístným číslem. Jde o označení přísad, respektive aditiv, které se do potravin přidávají za účelem prodloužení trvanlivosti, zvýraznění barvy a chuti produktu. Tato aditiva se běžně nazývají ,,éčka“. [1] Mnoho nutričních ,,odborníků“ tvrdí, že přídavné látky s označením ,,E“ v potravinách jsou škodlivé. Je to ale opravdu tak?  

Všechny potraviny na trhu musí projít přísnou kontrolou EFSA (Evropský dohled nad bezpečností potravin), proto je nemožné, aby se na trhu objevily zdraví škodlivé a nebezpečné produkty. EFSA kontroluje poměr chemických látek v potravinách, který nesmí překročit povolenou normu ADI, což je maximální denní dávka. Ta hovoří o tom, kolik jaké látky můžeme přijmout, aniž by to pro nás představovalo zdravotní riziko. [2] [3]

Podle Evropské legislativy se mohou přídatné látky v produktech používat pouze tehdy, pokud splňují povolení, která jsou založena na třech kritériích:

  • potravinářská přídatná látka nepředstavuje bezpečnostní riziko pro zdraví spotřebitele 
  • použití takové látky je technologicky nutné 
  • spotřebitel není použitím potravinářské přídatné látky zaváděn [2] [23]

Jaké typy přídavných látek ,,éček“ známe?

Aditiva na základě jejich původu rozdělujeme do tří základních kategorií:

  1. Přírodní – přídavné látky z přírodních zdrojů, vyráběny bez chemického procesu
  2. Syntetické – nevyskytují se v přírodě, jsou vyráběny v laboratořích
  3. Přírodní identické – vyrobeny uměle, ale složením jsou stejné jako přírodní aditiva

Přídavné látky se rozdělují do jednotlivých kategorií na základě jejich funkcí, a to následovně:

  • E100 – E199 (barevné přísady)
  • E200 – E299 (konzervační látky) 
  • E300 – E399 (antioxidanty, regulátory kyselosti)
  • E400 – E499 (zahušťovadla, stabilizátory, emulgátory)
  • E500 – E599 (regulátory kyselosti)
  • E600 – E699 (zvýrazňovače chuti)
  • E900 – E999 (náhradní sladidla)
  • E1000 – E1599 (další aditiva) [3]

Přídavné látky E100 – E199 (barevné přísady) 

Aditiva s číslem od 100 do 199 označují barevné přísady. Může to znít hrozivě, že se do jídla přidávají umělá barviva, aby pro nás vypadal produkt atraktivněji, ale tato skupina potravinářských aditiv obsahuje přírodní barviva. [4] [22] 

E100 označuje barvivo curcumin, které je vyráběno z kořene kurkumy a využívá se při výrobě margarínu, sýrů a rybích prstů. E101 označuje riboflavin, nazývaný také vitamín B2, který se běžně nachází ve vejcích či zelené zelenině. Vitamín B2 pomáhá štěpit bílkoviny, tuky a sacharidy. Hraje důležitou roli při udržování zásobování těla energií a používá se při výrobě sýrů a margarínu. [5]

E150 označuje barvivo karamel. Tmavě hnědá barva získaná ze sacharózy se přidává do nealkoholických nápojů, piva a whisky. [6] E120 nebo karmín je červené barvivo, které se získává z oplodněných rozdrcených samiček hmyzu Dactylopius coccus Costa. Jde tedy o biologické barvivo. [7] 

Přídavné látky a barevné přísady v potravinách

Přídavné látky E200 – E299 (konzervační látky)

Není žádným tajemstvím, že salám z obchodu vám může vydržet i měsíc a nezkazí se. Za to mohou právě konzervační látky, které udržují potraviny déle čerstvé. Jako v případě barevných přísad, i tento fakt může nahánět hrůzu a strach z konzumace těchto produktů. Za normálních okolností mají organické výrobky omezenou životnost, která po určitém časovém intervalu vyprší. [4] [22] 

Některé z konzervačních látek používaných v jídle zahrnují dusičnan draselný v krvi (E249), který se často používá k ochraně potravin, jako je šunka, konzervované maso a chléb. [8] Zvýšení příjmu draslíku je rozhodující pro snížení rizika kardiovaskulárních chorob.

E290, a tedy oxid uhličitý, je bezbarvý plyn a vyskytuje se přirozeně v zemské atmosféře jako stopový prvek. Typickými výrobky s obsahem oxidu uhličitého jsou víno, nealkoholické nápoje a cukrovinky. [9]

Kyselina fumarová (E297) pochází z rostlin rodu Fumaria a může být použita k ochucení, okysličení a zvýraznění chuti nealkoholických nápojů. Kyselina fumarová se běžně produkuje v těle každé živé bytosti a to během přímého pobytu na slunci. [10]

Konzervační látky a přídatné látky v potravinách

You might be interested in these products:

Přídavné látky E300 – E399 (antioxidanty, regulátory kyselosti)

Antioxidanty hrají klíčovou roli při prodlužování skladovatelnosti výrobků a při zlepšování chuti a vzhledu jídla. Pomáhají také snižovat proces známý jako enzymatické hnědnutí, když se po určité době mění barva ovoce a zeleniny na hnědou. [4] [22] 

Příkladem přírodního antioxidantu je kyselina askorbová (E300), což je ve skutečnosti vitamín C. Reguluje kyselost a zásaditost potravin a zabraňuje růstu bakterií, kvasinek a plísní, proto se používá i jako konzervant. Nejčastěji se vyskytuje při výrobě vína, nealkoholických nápojů, džemů a jiných potravin. [12] Pokud jde o syntetické antioxidanty, tradičním příkladem jsou galáty E310, E311 a E312. [11]

Regulátory kyselosti se používají na pomoc při kontrole zásaditých nebo kyselých hladin v potravinách, čímž zajišťují příjemnější chuť kyselých potravin. Patří mezi ně například kyselina citrónová (E330), která je slabou organickou kyselinou vyskytující se přirozeně v citrusových plodech. [12] Lecitin (E322) se běžně nachází ve vaječných žloutcích a je součástí mastných kyselin v těle každého živého organismu. Podporuje správnou funkci buněk a udržuje zdravou hladinu cholesterolu. [13]

Regulátory kyselosti a antioxidanty v potravinách

Přídavné látky E400 – E499 (zahušťovadla, stabilizátory, emulgátory)

Zahušťovadla přidávají výrobkům na objemu a zlepšují jejich strukturu a vzhled. Emulgátory se do potravin přidávají proto, aby pomohly smíchat složky, které se běžně nespojují. Příkladem je voda a olej. Stabilizátory zase dohlížejí na to, aby se již spojené složky pomocí emulgátorů nerozdělily. Typickým příkladem je želatina, která má v sobě prvky zahušťovadla, emulgátoru i stabilizátoru v jednom. [4] [22] 

Dalším příkladem je aditivum E406, tudíž agar. Pochází z přírodního zdroje mořských řas a používá se jako zahušťovadlo, želírující činidlo a stabilizátor v jednom. [14] Alginát vápenatý (E404) je zahušťovadlo získávané také z mořských řas a přidává se do pudinkových směsí, ochuceného mléka nebo smetany. [15] 

Glycerol (E422) je olejovitý bezbarvý alkohol, který se vyrábí rozkladem přírodních tuků zásadami a používá se v sušeném ovoci, likérech a vodce. Ukázalo se, že glycerin chrání před poškozením DNA, ultrafialovým světlem a ozařováním. [16]

Zahušťovadlo, stabilizátor a emulgátory v potravinách

Přídavné látky E500 – E599 (regulátory kyselosti)

Regulátory kyselosti se v potravinářském průmyslu používají dlouho a jejich hlavním úkolem je upravit chuť produktů. Navíc kyselé prostředí v potravinách zabraňuje tvorbě mnoha mikroorganismů. Některé regulátory kyselosti najdeme i ve skupině aditiv s označením E300 – E399. [4] [22] 

E500 označuje uhličitan sodný, který se vyskytuje ve volné přírodě, například ve slaných jezerech nebo mořské vodě. Uhličitan sodný má schopnost vázat nežádoucí ionty kovů, čímž zabraňuje změnám barvy, struktury a žloutnutí potravin. Používá se při výrobě chleba, pečiva, kypřicích směsí a nápojů. [4]

E530 je oxid hořečnatý a slouží pro úpravu pH produktů. Je výborným zdrojem hořčíku, který mimo jiné zajišťuje i zdravé fungování oběhového a nervového systému. Slouží jako neutralizátor některých mražených výrobků a másla. [17] 

Regulátory kyselosti

Přídavné látky E600 – E699 (zvýrazňovače chuti)

Zesilovače aroma v potravinách vylepšují již existující příchuť výrobků. Nejznámějším zvýrazňovačem chuti je obyčejná kuchyňská sůl. Její použití je natolik běžné, že se nezařazuje mezi potravinářská aditiva, a proto nepatří mezi přídatné látky. [4] [22] 

Kromě soli a jiných běžných koření, jako je pepř či červená paprika, se v této skupině aditiv nacházejí převážně syntetické látky. Příkladem je octan zinečnatý s číslem E650, který je v malých dávkách neškodný a využívá se na zvýraznění hořké chuti kávy a grapefruitu. Jedna studie potvrdila jeho blahodárné účinky v boji proti nachlazení. [18] 

Zvýrazňovače chuti a přídavné látky v potravinách

Přídavné látky E900 – E999

Některé z potravinářských aditiv nelze zařadit ani do jedné z výše zmíněných kategorií. Děje se to ze dvou důvodů, buď nesplňují ani jedno kritérium pro zařazení, nebo mohou hrát několik rolí a jejich definování by bylo nejednoznačné. [4] [22] 

Příkladem je včelí vosk označovaný jako E901. Jde o produkt, který se běžně vyskytuje v přírodě a je vyroben spojením medu a pylu. Dodává produktům lesk, proto ho můžeme najít nejen v kosmetických přípravcích, ale i v cukrářských produktech na přípravu polevy. [19] Schopnost lesknout se přidává potravinám i šelak (E904) pocházející z pryskyřice produkované hmyzem Laccifer lacca. Využívá se na výrobu cukrovinek, ale i jako potahový obal tabletek. [20]

Aditivum E955 označuje sukralózu, umělé sladidlo 600krát sladší než cukr. Jde o syntetickou látku, která však při dodržení povolené normy dávkování nepředstavuje pro lidské zdraví žádné riziko. Více se o sukralóze můžete dozvědět v našem článku Sukralóza – umělé sladidlo a jeho vliv na zdraví.

Do této kategorie aditiv patří i Xylitol (E976), který se převážně používá jako náhradní sladidlo. Jde o čistě organický extrakt z břízy, který je 200krát sladší než cukr, ale obsahuje mnohem méně kalorií, a proto se využívá ve fitness produktech. Kromě této funkce však Xylitol může sloužit i jako stabilizátor a zvlhčovadlo, proto ho nelze jasně definovat do konkrétní kategorie. [21]

Existuje široká škála přírodních aditiv, která mají na naše zdraví blahodárné účinky, a přesto nesou označení ,,éčka“. Proto je nesmysl, abychom produkty nekupovali jen z důvodu, že obsahují přídatné látky. Pokud by některé z aditiv představovaly prokazatelné nebezpečí pro naše zdraví, jejich výskyt v potravinách a jiných přípravcích by byl zakázán.

Nejběžnější organická ,,éčka“

V této tabulce najdete nejběžnější používaná organické ,,éčka“, která nepředstavují žádné zdravotní riziko, ba naopak, mohou mít blahodárné účinky pro naše tělo.

Aditivum
Označení
Kategorie
Účinky
Kde ho najdete?
RiboflavinE101barvivopodporuje imunitu, metabolizuje tuky a bílkovinymouka, cereálie
Beta-karotenE160apřírodní barvivo i antioxidantVitamín A – zlepšuje zrak, dodává zubům a nehtům živinymáslo, cukrovinky, nápoje
BetaninE162přírodní barvivopotlačuje únavu, podporuje imunitunápoje, jogurty, zmrzlina, bonbony
Kyselina fumarováE297konzervantpřirozený antioxidantnáplně, omáčky, želatina
LecitinE322antioxidantbrání oddělování vody a oleje, běžně se nachází ve vajíčkáchpřísady na pečení, čokoláda
Kyselina citrónováE330regulátor kyselostizabraňuje kvasinkovým infekcímmražené výrobky, jogurty, majonéza
AgarE406přírodní stabilizátorpodporuje rozmnožování probiotikpekařské výrobky, krémy
CelulózaE460zahušťovadlozákladní stavební jednotka rostlinných buněčných stěn, výborný zdroj vlákninychléb, strouhaný sýr, omáčky

Proč se lidé bojí ,,éček“?

Téma potravinářská aditiva a jejich nežádoucí účinky je velmi kontroverzní. Několik zdrojů uvádí, že ,,éčka“ v potravinách jsou nebezpečná a škodí našemu zdraví. Opírají se zejména o synteticky vyráběné látky, jako je kontroverzní aspartam nebo glutaman sodný. Ty jsou však v zemích Evropské unie povoleny a při dodržení optimálního denního množství nepředstavují pro člověka žádné bezpečnostní riziko. Aspartam navíc obsahuje fenylalanin, což je přírodní aminokyselina. [24] Více se o aspartamu dočtete v našem článku Umělá sladidla – mýty a fakty o jejich bezpečnosti a účincích na zdraví.

Glutaman sodný nebo MSG, označovaný jako E621, je jedním z nejběžnějších zvýrazňovačů chuti a mnozí ho považují za jednu z nejhorších přídatných látek na trhu. Obávají se vedlejších účinků, které jsou s jeho užíváním spojovány, jako nevolnost, astma, bolest hlavy. Žádné studie však neprokázaly, že by se tyto problémy objevily u lidí, kteří přijímali maximální povolenou denní dávku MSG. [25] To, že některá potravinářská aditiva jsou vyráběna synteticky, neznamená, že jsou nebezpečná a měli bychom se jim vyhýbat.

Největším strašákem z vedlejších účinků umělých sladidel, barviv a konzervantů je hyperaktivita u dětí. Potravinářská komora FDA a také několik studií však dokázaly, že potravinářská aditiva nezpůsobují ADHD/hyperaktivitu u dětí. [26]

Přídavné látky a éčka v jídle a nápojích

Věříme, že jste se z článku dozvěděli všechny potřebné informace o ,,éčkách“, jejich výskytu a potřebě používání. Pokud se vám článek líbil, budeme rádi, pokud ho podpoříte lajkem a sdílením mezi svými přáteli.

Sources:

[1] Food additives – https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/food-additives

[2] Food additives - Introduction – https://www.efsa.europa.eu/en/topics/topic/food-additives

[3] Paul Singh, Michael Davidson - Food additive – https://www.britannica.com/topic/food-additive

[4] E-Numbers & Food Additives – http://duncanlock.net/pages/e-numbers-food-additives.html#e100-e199

[5] Yvette Brazier -Benefits and sources of vitamin B2 – https://www.medicalnewstoday.com/articles/219561.php

[6] Garima Sengar, Harish Kumar Sharma - Food caramels: a review – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4152495/

[7] Alghamdi AH, Alshammery HM, Abdalla MA, Alghamdi AF -Determination of carmine food dye (E120) in foodstuffs by stripping voltammetry. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19916383

[8] Food Safety Authority of ireland - Use and Removal of Nitrite in Meat Products – https://www.fsai.ie/faq/use_and_removal_of_nitrite.html

[9] Shivani Patel; Sapan H. Majmundar. - Physiology, Carbon Dioxide Retention – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK482456/

[10] Rostami Yazdi M, Mrowietz U - Fumaric acid esters. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18755371

[11] Michele Varvara, Giancarlo Bozzo, Giuseppe Celano, Chiara Disanto, Cosimo Nicola Pagliarone and Gaetano Vitale - The Use of Ascorbic Acid as a Food Additive: Technical-Legal Issues – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5076701/

[12] Iliana E. Sweis and Bryan C. Cressey - Potential role of the common food additive manufactured citric acid in eliciting significant inflammatory reactions contributing to serious disease states: A series of four case reports – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6097542/

[13] Canty DJ, Zeisel SH - Lecithin and choline in human health and disease. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/7816350

[14] Paul Cherry, Cathal O’Hara, Pamela J Magee, Emeir M McSorley and Philip J Allsopp - Risks and benefits of consuming edible seaweeds – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6551690/

[15] Tugce Senturk Parreidt, Kajetan Müller and Markus Schmid - Alginate-Based Edible Films and Coatings for Food Packaging Applications – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6211027/

[16] Nutrients review - Glycerin (Glycerol) – http://www.nutrientsreview.com/carbs/edible-glycerin.html

[17] Thomas O. Carpenter, Maria C. DeLucia, Jane Hongyuan Zhang, Gina Bejnerowicz, Lisa Tartamella, James Dziura, Kitt Falk Petersen, Douglas Befroy, and Dorothy Cohen - A Randomized Controlled Study of Effects of Dietary Magnesium Oxide Supplementation on Bone Mineral Content in Healthy Girls – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2995550/

[18] Turner RB1, Cetnarowski WE - Effect of treatment with zinc gluconate or zinc acetate on experimental and natural colds. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11073753

[19] Fratini F, Cilia G, Turchi B, Felicioli A -Beeswax: A minireview of its antimicrobial activity and its application in medicine. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27633295

[20] Dong Chen, Chun-Xia Zhao, Camille Lagoin, Mingtan Hai, Laura R. Arriaga, Stephan Koehler, Alireza Abbaspourrad and David A. Weitz - Dispersing hydrophobic natural colourant β-carotene in shellac particles for enhanced stability and tunable colour – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5750000/

[21] Ur-Rehman S1, Mushtaq Z, Zahoor T, Jamil A, Murtaza MA - Xylitol: a review on bioproduction, application, health benefits, and related safety issues. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24915309

[22] Explore numbers - Food additives – https://exploreenumbers.blogspot.com/

[23] Komisia európskych spoločenstiev - Správa komisie euróspkemu parlamentu a rade – https://www.svps.sk/dokumenty/potraviny/SEKPR.pdf

[24] Michael E J Lean - Aspartame and its effects on health – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC520987/

[25] Michael Lee, MD - MSG: Can an amino acid really be harmful? – https://www.clinicalcorrelations.org/2014/04/30/msg-can-an-amino-acid-really-be-harmful/

[26] David C. Agerter, M.D - ADHD diet: Do food additives cause hyperactivity? – https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/adhd/expert-answers/adhd/faq-20058203